Jednou

Možná že jednou nepoznám past jak tolikrát
Zatím jsem živ a sílu mám tu hru dál hrát
I když už párkrát smekl se krok
A ze dna louže jsem ochutnal lok
Přesto jsem živ a co příchází – sílu mám brát

Možná že jednou řekneš mi čau je čas to vzdát
Zatím však smím do vlasů Tvých svou ruku dát
Nemam rád věčnost když mění se v teď
Rozbité střepy a pár holých vět
Přesto jsem živ a co příchází – sílu mám brát

Možná, že jednou zlomím si vaz až přijde pád
Prozatím vždy někdo tu byl kdo pomohl vstát
Ošetřil rány i uvařil čaj
Pro slepé oči rád zmapoval kraj
Proto jsem živ a co příchází – sílu mám brát

© Jakub Blesk Moravec

ZPĚT TVORBA