První jarní vítr (hudba: Honza Šťovíček – Appaloosa)

Ze silnice každý vidí starou stáj,
od seníků suchá tráva voní,
v klobouku, v botách z kůže zná ho kraj,
když vodí k řece stádo koní.

Přišel večer z práce, šel k ohradám,
sousedé se smáli jeho zvykům,
vytrácel se z města, tady rád býval sám,
kde měl svou malou Ameriku.

Dusot koňských kopyt, jako z plátna kin,
poslední jezdec odcválal,
někdo se napil, pak volant a pod pravou nohou plyn,
kola točí se naprázdno dál…

Nalil čaj do termosky, na kolo si sed,
známou cestou z města posté jel,
voněl první jarní vítr, stáj na dohled
v zatáčce silný motor zahřměl.

Dvěstě koní pod kapotou, “Jsem král, kdo víc!”
brzdy sténaj, vůz udělá smyk,
vteřiny se vlekly a on stále nic.
Vyplul nebeský převozník.

Dusot koňských kopyt, jako z plátna kin,
poslední jezdec odcválal,
někdo se napil, pak volant a pod pravou nohou plyn,
kola točí se naprázdno dál…

Ze silnice každý vidí starou stáj,
poslední jezdec odcválal,
v klobouku, v botách z kůže zná ho kraj,
kola točí se naprázdno dál…

© Jakub Blesk Moravec

ZPĚT TVORBA