Retro

Jsou někde nad městem vlašťovky z papíru
Popsané básněmi složené z plezíru
Až jednou přistanou rosa je promočí
Pak náhle posmutní jako Tvé obočí

Vsáknou se do trávy v růži se promění
Ten kdo k ní přivoní na místě zkamení
To vinou básnika co tíhu života
Do křídel vlašťovek z papíru zamotal

Poslal ji do světa v bláhové naději
Že aspoň na krátko bude žít snadněji
Zapomněl docela na dávné prokletí
Pták s tíhou na křídlech sotva že poletí

© Jakub Blesk Moravec

ZPĚT TVORBA