V loukách

Ten kámen tam stojí rukama našich dědů
ohmatán časem, očima kolemjdoucíh
rozpálen sluncem jak láskou k zemi kolem,
co voní deštěm i senem z blízkých luk…

Ten kámen tam stojí jak milník různých světů,
zde končí moje a tam to už je Tvé
opřem se o něj – každý z jedné strany
třeba se ustrne – dřív než by žalem puk´…

© Jakub Blesk Moravec

ZPĚT TVORBA